Štěstí

by Duben v Pešti

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

      €5 EUR  or more

     

1.
04:01
2.
03:48
3.
4.
03:23
5.
04:08
6.
7.
8.
9.

credits

released January 22, 2015

tags

license

all rights reserved

about

Duben v Pešti Litomerice, Czech Republic

contact / help

Contact Duben v Pešti

Streaming and
Download help

Redeem code

Track Name: Štěstí
ŠTĚSTÍ

Jen jednou myslela, že štěstí drží a radost zemdlelá se k životu budí. Štěstí křehké jak sklíčko na její hrudi, jak ticho ve štolách, jak stopy v stržích. Jen jednou myslela, že drží štěstí. Ale svírala zběsile jen střepy v pěstích. A zůstal jen údiv. A krása, jež studí. A srdce opilé rumovou trestí. Ach štěstí, jiného pro ni není, ach štěstí, než štěstí v zapomnění. Najednou cítí prázdno. Jak tehdy to nedělní ráno, když slavili bratři Pospíšilové dvacátý světový titul v kolové. Volové. Takové prázdné ráno. Takové prázdné prázdno. Ach štěstí, jiného pro ni není, ach štěstí, než štěstí v zapomnění.
Track Name: Mraky z vaty
MRAKY Z VATY

Po obloze mraky plují, měkké bílé jako z vaty. Takové si pamatuji, pod nimi nás, ještě jsme rozesmátí. A já ti lechtám stéblem paty, ty si rovnáš pomačkané šaty, na obloze mraky z vaty,
řekneš Bože, ty si taký zlatý. A jaro voní až k zalknutí a slastnou závratí hlas se mi zajíká. Jak kdysi dávno na pouťových labutích v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. A z očí ti čtu odhodlání, náhle žít zdá se tak snadné. Když vložíš čelo do mých dlaní, ze mne všechna tíha spadne. A srdcem štěstí rozlije se, nevěřil jsem, že se tak stane, lomcuje se mnou, třese, tím silněji, že dosud nepoznané. A jaro voní až k zalknutí a slastnou závratí hlas se mi zajíká. Jak kdysi dávno na pouťových labutích v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Po obloze mraky plují, měkké bílé jako z vaty. Takové si pamatuji. Proč jen ty dny nelze vrátit.
Track Name: Vrať mi Franka Blacka
VRAŤ MI FRANKA BLACKA

Jsi sám, ale dál ji vidíš všude. Ty její šaty rudé, ten vlčích máků lán. A stéblo trávy v jejích zubech, ve vlasech vítr z křídel vran, a ten obraz srdcem škube, a za tím obrazem jsi hnán. Řekla, škoda loňských sněhů, ale odnesla je řeka. Řekls, vrať mi svoji něhu a desky Franka Blacka.
Track Name: Kromě Tebe
KROMĚ TEBE

Už strojí se koruny jabloní, ty do vlasů vážeš si šátky. A blíží se májové svátky, zas po parku párky zavoní. Vítr ti na dlani obrací bílé okvětní plátky, zaváháš okamžik krátký, a pak necháš je zakroužit v oblacích. Už strojí se koruny jabloní, ty do vlasů vážeš si šátky. A do oken věšíš záclony a záhony dělíš řádky. V korunách bzučí čmeláci, vítr je teplý a sladký. Nalámeš chlebové patky a hodíš je zvířatům domácím. Už strojí se koruny jabloní, letos jak vloni, jak předloni, z výšky tě zdraví větroni křídly z hedvábné látky. Kromě tebe se všechno navrací, vlaštovky, dělníci za prací, kromě tebe se všechno navrací, i Rudí jsou na koních zpátky. Už strojí se koruny jabloní, ty do vlasů vážeš si šátky. A blíží se májové svátky, zas po parku párky zavoní.
Track Name: e Bacht
E BACHT

Phen ča mange so te kerel pre bacht. Sar te chudel e bacht khere. Ajsi, latar zamerkeres sar jakhendar Aňeskere.
Track Name: Dojdu až tam
DOJDU AŽ TAM

Od ňader k podbřišku, od křížku ke křížku, od žita k pšenici, od města k vesnici. Od strdí k osení, od slibu k prodlení, od prodlení k úhradě, od role k zahradě v patách ti klopýtám. Od setby k úrodě, od osudu k náhodě, od kostela k hospodě, od hospody k hospodě. Od roklí k vrcholům, od zmijí k sokolům, od slepýše k ostříži, od kříže ke kříži v patách ti klopýtám. A pak dojdu až tam, kde voní tvůj dech. Tam září tvé oči a sladko je na tvých rtech.
Track Name: Život bez Anny
ŽIVOT BEZ ANNY

Ulicí voní škrobený povlaky a smažený řízky. Po včerejším vzplanutí zbyly jen rozpaky z pohnutek nízkých. Je sobotní ráno anebo poledne, asi někdo se žení. Ještě jsi nevstal a už je ti šeredně. Co bylo, není. Když ucítíš ruku cizí a chtivou hladit tě po břiše, radši otevřeš oči, radši otevřeš pivo, radši otevřeš Juliše. Tam v jeho verších, tam nejsou luka, ani bystřina, háj. Jen uhelná pánev a boží muka, a to je tvůj kraj. V něm žiješ život bez Anny, plnej zklamání ze všech těch Chci tě. Ze všech těch návštěv zvaných nezvaných a z tichých snídaní v neměnný realitě. Žiješ život bez Anny jak Dubček bez Strany v ústraní v bratislavskym bytě. Žiješ život bez Anny jak bez Krista křesťani, věříš rozpačitě. Ulicí voní škrobený povlaky a smažený řízky. Je sobota poledne, oblečeš tepláky, srkáš polívku z misky. Srkáš polívku z misky.
Track Name: U Fera v kuchyni
U FERA V KUCHYNI

Kouř stoupá z komína, psi štěkají za plotem, zahradu listopad letos poprvé ojínil, voní to chlebem a poctivým životem u Fera v kuchyni. Zatím co Fero první půl deci nalévá, ty hřeješ si nad pecí prokřehlé dlaně, a myslíš na to, že jak z kostela do chléva, že tak blízko, tak daleko je k Anně. A v těch dnech, kdy odlétají ptáci, chodíš po světě se zaťatými zuby a odmítáš si přiznat, že ji ztrácíš, když řekne, chci tu lásku v sobě ubít. Ještě bylo šero, když jsme se vzbudili. Ach bože, Fero, dodnes mám v břiše motýly, když si vzpomenu, jak se rděla, jak se styděla, když den odhalil naše těla, blednoucí, nahá, rozechvělá, a jak ruku mi zadržela, když šmátral jsem po brýlích. A to ráno jsem poznal, jak vypadá štěstí, když se vrátila z koupelny s tím, že strhla závěs, když chytala paprsky slunce na pelesti, když tiskla si mne k hlavě. Fero už ulehnul, psi ztichli na dvoře, dopíjíš, co zbylo, jak sprostý kočí. A kuchyň chladne, oheň už dohořel v peci i v očích.
Track Name: Říkáš, že
ŘÍKÁŠ, ŽE

Říkáš, že na světě není nic, co by bylo jen tak. Že vše je malý klíč k velké šifře, každý letící pták. Každý pohled k nebi, každá závrať, výkřik, ticho v boji. Že vše má význam, každý svoji roli, víš, toho já se bojím. Z toho mám strach. Říkáš, že na světě není nic, co by bylo jen tak, a že nacházíš v tom útěchu a čerpáš z toho sílu naopak. A že to náhoda je děsivá, zlá panovnice posměchu a zimy. Ale jak chceš věřit v něco víc než v náhodu po Osvětimi? Ukaž mi, jak. Říkáš, že na světě není nic, v čem by nebyl účel skryt. A že copak to lze nepomást se a přitom v ten účel nevěřit. Vždyť k čemu jsme se potkali? Nevím, možná poznat štěstí, odejít. Poznat štěstí, prohlédnout si je přes igelit.