lyrics
MRAKY Z VATY
Po obloze mraky plují, měkké bílé jako z vaty. Takové si pamatuji, pod nimi nás, ještě jsme rozesmátí. A já ti lechtám stéblem paty, ty si rovnáš pomačkané šaty, na obloze mraky z vaty,
řekneš Bože, ty si taký zlatý. A jaro voní až k zalknutí a slastnou závratí hlas se mi zajíká. Jak kdysi dávno na pouťových labutích v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. A z očí ti čtu odhodlání, náhle žít zdá se tak snadné. Když vložíš čelo do mých dlaní, ze mne všechna tíha spadne. A srdcem štěstí rozlije se, nevěřil jsem, že se tak stane, lomcuje se mnou, třese, tím silněji, že dosud nepoznané. A jaro voní až k zalknutí a slastnou závratí hlas se mi zajíká. Jak kdysi dávno na pouťových labutích v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Po obloze mraky plují, měkké bílé jako z vaty. Takové si pamatuji. Proč jen ty dny nelze vrátit.
credits
from
Štěstí,
released January 22, 2015
license
all rights reserved